Říkal jsem si, že musím svou šanci využít, pravil spokojeně RENÉ SVOBODA
Během první třetiny jeden gól, v následujících čtyřiceti minutách dalších pět. Šumperští Draci soupeře z Valašska nešetřili a splatili mu porážku z úvodního vzájemného zápasu sezóny i s úroky. Mančaft kolem kapitána Jana Matějky si domů z Opavy přivezl střeleckou pohodu, také pod vrcholky Jeseníků útočně hodoval. Co víc, dařilo se i gólmanovi v modrožlutém převleku. René Svoboda sice nastoupil teprve ke čtvrtému klání tohoto ročníku, avšak zlikvidoval téměř čtyřicet bobřích pokusů. Inkasoval jedinkrát.
K tomu mladý lapač puků prožil významnou premiéru. Poprvé vyrukoval ke dvěma duelům po sobě, oba dochytal a v obou případech Šumperk zvítězil. Nejprve na ledě slezského celku, pak pod střechou „Tyršáku“ skolil skvadru z Bobří hráze. „Dvě výhry ze dvou zápasů jsou pro mě pěkné, ale kluci mi hodně pomáhají. Moc si toho vážím, když funguje týmová práce, výsledek je mnohem lepší, než kdybychom chtěli úspěch urvat každý jednotlivě,“ vyzdvihoval Svoboda především výkon celého mančaftu. „Byl jsem předtím týden nemocný, tak jsem se snažil co nejlépe připravit, abych mohl do hry,“ doplnil.
Je škoda, že nemám čisté konto, ale výhra je důležitější.
O jedné inkasované brance
Odchovanec vítkovického hokeje musel zůstat trpělivý, v první části ročníku totiž brankoviště brázdil jeho parťák Petr Zavadil. Na pár minut sice méně zkušeného Svobodu mezi tři tyče pustil, ale tím počínání bývalého mládežnického reprezentanta končilo. „Řekl jsem si, že se musím šanci pokusit využít, když mi trenér dal možnost chytat. Zatím celkem v pohodě, tak jsem jedině rád, musím to zaklepat,“ řekl s viditelnou spokojeností ve tváři. „Ale ty dva zápasy (středeční v Opavě a sobotní s Bobry, pozn. redakce) byly trošku jiné, Opava sehrávala spoustu situací do prázdné branky. My jsme dnes hlavně hráli více jako tým. Že nemám dnes čisté konto je škoda, ale výhra má přednost.“
Jedinkrát dokázali hokejisté v bílých dresech na dračího brankáře vyzrát. To když nejlepší snajpr Valašského Meziříčí Josef Fojtík uprchl šumperské obraně a svým desátým gólem sezóny překonal Svobodu. „Jejich hráč ujel, pak mi hned poslal puk mezi vyrážečku a beton,“ popisoval klíčový muž zápasu moment, kdy kus černé gumy propadl za jeho záda. Celkem však polapil osmatřicet střeleckých pokusů valašského klubu.
René Svoboda (vpravo) se svým brankářským kolegou Petrem Zavadilem
foto: Věra Václavková (dracisumperk.cz)
Co tedy dál v šumperském brankovišti? Kdo dostane přednost příště a bude vůbec kouč Aleš Flašar určovat jasnou gólmanskou jedničku? „Vůbec jsme se o tom nebavili. Myslím, že bychom se měli střídat, ale jistý si nejsem. Samozřejmě takové rozhodnutí záleží na trenérovi, takže nechci nic předem říkat,“ ujistil nás. Dle svých slov s Petrem Zavadilem vychází nadmíru přátelsky, řeč došla přímo na kamarádství. O rivalitě v modrém půlkruhu tedy vůbec nelze hovořit. „Peca (Petr Zavadil, pozn. redakce) je výborný kluk a kamarád, skvělý brankář. Máme se rádi, nic proti sobě nemáme. Tak dobrý vztah jsem s dalším gólmanem v týmu ještě nikdy neměl. Jsme opravdu velcí kamarádi."
Peca je výborný kluk, kamarád a gólman.
O Petru Zavadilovi
Ještě malý návrat zpátky do minulosti. René Svoboda na chvíli zavzpomínal, jaké to bylo, když při začátku období 2016-2017 poprvé navlékl modrožlutý dres. „Zatím se mi v Šumperku vše líbí, je to samozřejmě menší prostředí než u nás doma. Nemám si na co stěžovat. Předtím jsem působil v Popradě, tam mi neprodloužili smlouvu. Byla ještě možnost jít do Poruby, kde to ale nevyšlo. A pak mi zavolal agent ohledně Šumperka, tak jsem šel. V Porubě bychom byli čtyři brankáři, to by nebylo dobré,“ zakončil pozápasový rozhovor.
