Doufám, že tu dostanu ještě prostor a příležitost, přeje si posila z Vítkovic Michal HLINKA

Jak se zrodil příchod Michala Hlinky do Šumperka? Přeci jen, nikdo netušil, že se tu dnes objevíte, pak se člověk podívá na soupisku, a jste tu. Kdy jste se dozvěděl, že obléknete dres Draků?
Vzniklo to včera (pozn.: 4. listopadu) odpoledne. Po Olomouci je Šumperk nejblíže Ostravě, odkud jsem. Olomouc se Šumperkem vypadaly nejpravděpodobněji, že u nich budu hrát, pracovat na sobě. Olomouc nevyšla, ale jsem rád, že jsem v Šumperku. Z mužstva tady mám velmi dobrý pocit, také z vedení klubu a z přístupu k hráčům.

MICHAL HLINKA, útočník, narozen 19. března 1991
Výška: 189 cm. Váha: 85 kg. Držení hole: levá.
Bývalé kluby: HC Vítkovice, HC Rebel Havlíčkův Brod, HC Olomouc, hrál prestižní juniorské soutěže v zámoří
Reprezentace: MS do 18 let 2009 (v USA, 6. místo), MS do 20 let 2010 (v Kanadě, 7. místo), MS do 20 let 2011 (v USA, 7. místo, nejlepší střelec českého týmu)
Profil na eurohockey.com: zde

Takže prvotní komunikace probíhala s Olomoucí?
Ano. Byl jsem tam na začátku sezóny, ale tam to nějak nevyšlo. Nedá se nic dělat. Rozhodně bych ale neřekl bohužel. Jsem o pár kilometrů dál, takže je to poměrně jedno ohledně vzdálenosti do Ostravy. A jsem rád, že jsem tu.

Vy byste v Olomouci ale nebyl jediný vítkovický hráč...
To ne, hrají tam ještě Lukáš Kucsera a Petr Kolouch. Ta spolupráce s Vítkovicemi tam asi nějaká je.

Právě derby s Olomoucí se blíží, což bude určitě jedním ze šlágrů letošní sezóny, souboj dvou nejlepších krajských celků, který bude určitě dosti vyhecovaný. A pro vás o to zajímavější, že za Kohouty hrají vaši kamarádi z Vítkovic.
Kamarádi, nekamarádi. Na taková utkání se musíme připravit, hraje se o body a Šumperk je potřebuje. Určitě budeme chtít vyhrát.

Michal Hlinka často obsazoval prostor před brankou, v této šanci neuspěl…

V Šumperku jste nahradil na centru třetí formace vítkovického odchovance Michala Veleckého. Možná jste ani netušil, že máte za úkol zastoupit centra nejproduktivnějšího útoku loňské druhé ligy.
Ten příchod byl strašně na rychlo, takže já jsem se jen tak stačil kouknout na internet, kdo tady hraje, že tu mám pár kamarádů. Vůbec jsem netušil, s kým tu budu hrát v útoku. Až jsem přijel, dostal jsem informace, a bylo to.

Setkal jste se někdy předtím se šumperským hokejem?
Ne. (vypálí okamžitě)

Ani v mládežnických kategoriích?
No to možná kdysi dávno ještě jako malinký v Kopřivnici, kde jsem s hokejem začínal. Ale přesně si to už určitě nepamatuji.

Jaké bylo očekávání od přípravy, začátku sezóny? O snaze dostat se do vítkovického "áčka" asi nemá smysl moc hovořit.
Určitě jsem chtěl do A-týmu Vítkovic. Ale na začátku jsem nehrál vůbec to, co jsem chtěl. Sám jsem cítil, že to není ono. A takhle to dopadlo. Ale věřím tomu, že se zlepším, budu tu odvádět výkony a udělám vše pro tým i proto, abych se dostal zpátky do vítkovického týmu.

Michal Hlinka během utkání s Mostem na snímku Pavla Svobody

Co říkáte na atmosféru zápasu?
Je tu malý zimáček, ale mám radost z toho. Bylo tu takové, jak to říci, hučení. Bylo to příjemný, rozhodně to bylo fajn.

Jak byste zhodnotil svou premiéru v šumperském dresu, hlavně tedy váš výkon? Přejděme spokojenost s vítězstvím 6:1, ale co je potřeba ještě zlepšovat?
Určitě je hlavně důležitý, že se vyhrálo, zvláště v zápase s posledním, kdy se muselo. To je mnohdy těžší, než když nemusíte. Tyto body je potřeba získávat. A já? No, nedal jsem tam bohužel jednu obrovskou tutovku, kdy mi to sjelo. Pak tam byli ještě nějaké příležitosti, ale nepadlo mi to. Ale z hlediska získaných bodů jsem určitě rád a spokojený.

Nebyl jste jediným, kdo dnes zahazoval obrovské šance. Lusinš hlavně v první třetině zavřel klec a potvrdil kvality, které by měl mít gólman lotyšské reprezentace.
My jsme v první třetině měli třeba takové čtyři samostatné nájezdy. Bohužel. Naštěstí to přišlo ve druhé. Mohli jsme sice hrát už od začátku s klidnou hlavou, na druhou stranu dobře, že to aspoň potom přišlo.

Jak probíhala spolupráce na ledě s Adamem Červenkou a s Markem Haasem?
Určitě bych neměl co vytknout, bylo to super. Byl to první zápas, já jen doufám, že dostanu ještě prostor a příležitost, odehraji pár zápasů a bude to ještě lepší.

Červenka s Haasem patří k nejulítanějším hráčům v týmu, pokud se to tak dá říci. Co to je pro centra mít na křídlech takové dříče, kteří lítají od souboje k souboji?
To je paráda, ale tak se to prostě musí hrát. Na nic nekoukat, nevynechat jediný souboj, taky pak pracovat i dozadu. Takže lítat po tom ledě. Určitě je pak pro centra plus, že má takové hráče na křídlech, kteří takto bruslí.

Michal Hlinka během utkání s Mostem na snímku Pavla Svobody

Nějakou dobu jste působil v zámoří, tam se člověk naučí hrát do těla.
Tam je to hodně o síle, o aktivní hře. Prostě bruslit a bruslit, nahodit si kotouč a jít za ním. A jít do brány. Hodně mi pobyt v zámoří dal a jsem za něj rád. Bohužel mi to tam moc nevyšlo podle představ. Byl jsem delší dobu zraněn. Tak jsem se vrátil a jsem nyní tady.

Tu tvrdou školu zámořského hokeje pak hráč ocení při zápasech právě s Mostem, kdy hosté dohrávali často souboje i za rozhodnutého stavu.
Určitě nikdo nemá rád, že když máte kotouč, tak po vás někdo jde. To samé, když vás po odehrání dohrají. Rozhodí vás to a nemusí to být ani fauly. To určitě ne. Čistě dohrát, pošťouchnout, i to je důležitý, být aktivní.

Most je přitom nejtrestanějším týmem soutěže. Vždyť měli před zápasem skoro 500 trestných minut, druhý nejtrestanější tým o třetinu méně. Upozornil vás na to třeba kouč Radek Kučera?
To ne. My chtěli hrát svou hru. Taky jim chodit do těla, poctivě bránit, tlačit se před branku a být aktivní. A čekat, že přijdou šance. A přišly, taky to tak skončilo. (úsměv)

Michal Hlinka na youtube.com

Gól Michala Hlinky na světovém mistrovství "dvacítek", kdy v početní výhodě pěti proti třem snižoval na i tak hrozivých 3:8 v zápase s Ruskem...