Nějvětší slabina? Neproměňování šancí, přiznává kapitán Draků Tadeáš Jaroš

Tadeáši máte za sebou první čtvrtinu základní části. Takový vstup do sezóny jste si asi nepředstavovali, že?

Byl to pro nás hrozně těžký začátek sezóny. Teď už ale nemá smysl se nad tím nějak více pozastavovat. Musíme prostě makat dál, stále nás čeká velká porce zápasů. Některé hráče máme na marodce, někteří do kádru teprve přišli, přesto se ale pořád snažíme pracovat na 100 %. Nikomu se nelíbí, kde v té tabulce momentálně jsme. Myslím si, že každým tréninkem usilujeme o změnu. Trenéři do nás „hustí“ pořád stejné věci a podle mě se hra už malinko zlepšila. Pořád je však vidět, že nehrajeme celých šedesát minut, ale třeba po čtyřiceti z toho úplně vypadneme. Když budeme hrát celých šedesát minut to, co nám trenéři řeknou, věřím, že to bude dobré.

Jak moc těžké pro vás bylo udržet hlavy nahoře, když jste prohrávali jedno utkání za druhým a přitom jste věděli, že jsou soupeři hratelní?

Je to náročné, když člověk prohrává jeden zápas za druhým, i na psychiku. Nikdo s tím není spokojený. Sám si to tahám i domů, a to se mi vůbec nelíbí. Pracujeme na tom, aby to takhle dál nepokračovalo, protože to je pro všechny velmi nepříjemné. Říkal jsem to i klukům v kabině. Za mě je v této soutěži hratelný úplně každý klidně i za tři body, kromě teda Havířova, který je hodně odskočený.

Vedení na špatné výsledky zareagovalo odvoláním trenéra. Myslíš si, že to byl správný impuls?

Myslím si, že změna trenéra nám prospěla, takže za mě určitě. Přístup nového trenéra je profesionální a je zcela evidentní, že pod jeho vedením jdeme správným směrem. Každý trénink pracujeme na nových věcech, které charakterizují dnešní hokej. Přece jenom je to sport, který se posunul hrozně moc dopředu. Za mě to tedy byl správný impuls a myslím si, že to jde poznat i na výsledcích. Jestli se nemýlím, tak jsme pod jeho taktovkou odehráli čtyři zápasy a ve třech z nich jsme dokázali bodovat.

Dva zápasy jste pak odehráli pouze pod vedením Tomáše Sedláka, jak se vám pod jeho taktovkou pracovalo?

Po všech těch změnách, kdy byl odvolán trenér a dokonce i někteří hráči odešli, to zůstalo všechno na Tomášovi. My starší jsme se mu snažili pomoct, jak nejvíce jsme mohli, aby to všechno zafungovalo pro Šumperk co nejlépe. A myslím si, že jsme se díky této situaci o to víc sjednotili. Celý tým za Tomáše kopal, protože to měl extrémně těžké, když tu byl na všechno sám. Podle mě tak nejen nám, ale i jemu pomohl příchod nového trenéra. Vždy je lepší, když jsou na to dva, a zvlášť na této amatérské úrovni, kdy člověk chodí normálně do práce a hokej řeší až po ní.

S příchodem nového trenéra Michala Mikesky přišel i velký progres. Co všechno se změnilo, že jste začali pravidelně bodovat?

Hodně jsme zapracovali především na taktice. Na trénincích to opakujeme neustále dokola, jak nějaký kolovrátek, což může být někdy na hlavu, ale tak to prostě je. Myslím si, že nám dal nějaký recept, který může být úspěšný, když ho budeme plnit, tak jak máme. Jediné, co nás trápí, je koncovka. Musíme se naučit proměňovat šance, protože každé utkání máme čtyři nebo pět tutovek, které nejsme schopni zužitkovat. Když tohle vypilujeme, tak bude dobře.

Velký podíl na lepších výsledcích má bezpochyby i nová gólmanská akvizice Denis Irgl, který se zatím prezentuje velmi dobrými výkony. Souhlasíš?

To bezesporu. Přišel k nám mladý kluk, který už při svém prvním utkání ve Velkém Meziříčí vyhecoval kabinu k lepšímu výkonu. Za mě chytal výborně každý zápas. Dodal nám dostatek zdravého sebevědomí a rovněž takový ten potřebný klid na hokejky. Jsme moc rádi, že ho tu máme, je to pro nás velká posila.

I přes výrazné zlepšení hry se vám ale stále nedaří posunout v tabulce výše. V čem je vaše největší slabina?

Na tuhle otázku mám jednu konkrétní odpověď – neproměňování šancí.

Myslíš si, že by určitou roli mohla hrát i nezkušenost? Přece jenom máte velmi mladý tým.

Tohle není o nezkušenosti. To je o tom, že musíme dávat góly. Včetně mě, já měl taky plno šancí. Hokej se nehraje na krásu, ale na góly, to je holý fakt. Když máme v zápase pět tutovek, tak neexistuje, abychom nedali branku. A jestli je hráč mladý, starý, zkušený nebo nezkušený, to je úplně jedno. Jednoduše řečeno, když je hráč sám před bránou, musí skórovat. To platí pro všechny.

Poslední dobou většina branek, které obdržíte, padne po individuálních chybách. Neměli by si někteří hráči sáhnout do svědomí?

Za mě určitě. Když si v šatně něco řekneme nebo nám trenér řekne jasné pokyny, co máme dělat a někdo to nesplní, udělá si něco svého a pak z toho padne gól, tak si ten hráč bude muset sáhnout do svědomí. A pojďme se o tom bavit otevřeně, myslím si, že se to děje. Každý si do toho musí sáhnout sám, a jestli tu chce hrát a bojovat za Šumperk, tak takové chyby nesmí dál dělat. Mně tohle hodně vadí, protože Šumperk je pro mě srdcovka a mám to tu rád. Přijde mi, že to někteří berou až moc lehkovážně. Není tam ta chuť vyhrávat.

Ty sám jsi byl pověřen rolí lídra týmu, a to nejen jako kapitán. Spousta lidí od tebe očekává hlavně góly, které zatím ale spíše nepřichází. Cítíš se hodně pod tlakem?

Necítím se pod tlakem, přece jenom mám už něco za sebou. Jsem si vědom toho, že jeden gól je málo. Je to samozřejmě špatně. Taky musím proměňovat šance, nemluvím tu jenom o ostatních, ale i o sobě. Nicméně vím, že mi bude stačit nějaká hnusná branka, kde se mi to odrazí od zadku a tím to ze mě trošičku spadne. Pak to tam snad začne zase padat. Věřím, že to takhle nějak prostě funguje. Vzpomínám si na sezónu tady v Šumperku, kdy jsem to měl podobně a potom se to odšpuntovalo. Snažím se na tom tvrdě pracovat a věřím, že se to prolomí už teď v sobotu.

Jaká teď panuje nálada v kabině ?

Myslím si, že je přiměřená tomu, kde jsme v tabulce. I přesto se ale snažíme pozitivně pracovat každý trénink, tak snad se vše obrátí k lepšímu. Není to asi úplně optimální, ale vidím u kluků obrovskou chuť. Věřím, že v sobotu vyhrajeme za tři body a v tabulce se posuneme nahoru.

Moc tomu asi nepomáhá ani kritika šumperských fanoušků. Chtěl bys jím prostřednictvím tohoto rozhovoru něco vzkázat?

Kritika fanoušků tu bude vždy, zvlášť když se nevyhrává. To moc dobře víme. Chtěl bych jim vzkázat, aby nás nezavrhli a chodili nás podporovat v co největším počtu. Ze všech sil se snažíme dělat jim radost, i když to tak možná kolikrát nevypadá. To je ale bohužel hokej. Věřím, že se to brzy otočí. Nicméně pořád je na domácích zápasech slyšíme, za což bychom jim chtěli moc poděkovat. Doufám, že budeme hrát tak dobře, aby nás podporovali i nadále a aby chodili ještě ve větším počtu, než chodí teď. Uděláme proto vše.