Klobouk dolů před kluky, chválil spoluhráče po Vrchlabí Michal WANECKI
Hokejisté z Vrchlabí dorazili do Šumperku se zpožděním, bez největších posil. A co víc, narazili v utkání i na Dominika Pokorného, který se evidentně dobře vyspal a do zápasu vstoupil s obrovským gólovým apetitem. Byť hattrick tedy završil až ve chvíli, kdy se zdálo, že ve skóre již ke změně nedojde. Právě v pozdním příjezdu soupeře viděl vsetínský rodák a odchovanec významný důvod, proč se Draci dočkali velkého vítězství. „Soupeř přijel později, tak jsme si říkali, že na ně vletíme. Od začátku bylo vidět, že jsme měli převahu. Pravda je, že chvílemi kousali, ale podařilo se nám vrátit ke své hře,“ vrátil se ke klíčové první třetině Pokorný.
Šumperk sice úvodní dvacetiminutovku vyhrál 4:1, ale hosté rozhodně nebyli odevzdaní. Prezentovali se naopak důrazným napadáním, které v rozehrávce chvílemi činilo problémy. „Museli jsme se v první třetině srovnat i s tím, že hráli více do těla. Ale i my máme kluky, co dokážou zahrát tvrdě. Nakonec jsme se s tím nejspíš popasovali dobře, když jsme dali v první třetině čtyři góly,“ usmál se střelec zápasu.
Dominik POKORNÝ zatížil konto soupeře třemi góly (foto: V. Václavková)
Draci se s Vrchlabím utkali po takřka deseti letech, výlety krkonošského celku na východ republiky nejsou zrovna časté. A tak málokdo tušil, jak se vlastně Vrchlabí bude herně prezentovat. „Hráli jsme s nimi poprvé, byli silní na puku. Je pravda, že jim chybělo několik hráčů, ale nějak nás ničím nezaskočili. Že by nebyli k poražení, to se říci nedá,“ zaměřil se na hodnocení Vrchlabí Pokorný.
Ten nakonec zatížil konto brankáře Abraháma třemi krásnými góly. A mohlo jich být více, první útok na ledě dominoval a právě on byl tentokrát rozdílovým. Jak se po boku obou posil cítí hráč, který v Šumperku, na rozdíl od svých nových spoluhráčů, působil již vloni? „Honza Milfait s Tadeášem Jarošem si sedli a vzali mě k sobě do formace a nakonec jsme se sžili všichni tři. Doufám, že nám to vydrží až do sezóny. Dnes byl pro mne nejtěžším gólem ten druhý, kdy mi to Tomáš Drtil dával do prázdné brány a já si musel puk srovnat. A prázdná brána, to bývá často můj největší nepřítel. Hlavně jsem chtěl udržet nervy na uzdě a neuspěchat koncovku,“ smál se třígólový Pokorný. Ten v soutěžním seniorském utkání ještě žádný hattrick v kariéře nezaznamenal. Že by to mohlo vyjít v nadcházejícím ročníku druhé ligy naznačil smrtelnou koncovkou proti Vrchlabí.
V první třetině pravda Michal Wanecki moc práce neměl. Hosté se do koncovky dostali sporadicky, na šumperskou branku během dvaceti úvodních minut vyslali jen pět střel, zatímco v dalších třetinách se jim toto číslo podařilo zdvojnásobit. Jenže paradoxně právě v první třetině se Vrchlabí také jedinkrát dokázalo prosadit. I přes dominanci Draků. „Možná to bylo ovlivněné tím, že přijeli pozdě a neměli rozježděné nohy. A nám sedlo všechno. První dvě třetiny jsme dominovali, já neměl takřka vůbec nic. Byli jsme doma, odpočatí a jen jsme se o dvacet minut déle rozcvičovali. Byli ve velké nevýhodě a my toho zužitkovali,“ rozebral utkání z pohledu brankáře vítězného celku Wanecki.
Michal Wanecki v plné pohotovosti během utkání s Martinem (foto: V. Václavková)
Martin Janeček přivedl gólmana z Opavy a s vyhlídkou doplnění brankářské dvojice o jistého muže. To se, jak se zdá, povedlo. Wanecki i proti Vrchlabí předvedl jistý výkon. Výrazně ho mohlo uklidnit i působení hráčů před ním a nijak jej nerozhodila ani přesilovkou branka Vrchlabí v první třetině: „Gól, který jsem dostal, byl strašně nešťastný. Ale klobouk dolů před kluky, gólové akce byly snad skoro všechny na zlatou hokejku. Zápas nám celkově vyšel výborně, nástup do druhé třetiny byla fantazie. Tým to uklidní, navíc my vstoupili výborně do všech třetin. Když pak dáte během minuty dva góly a už vedete 6:1, hned se cítíte lépe, uvolněně. A vychází skoro vše,“ usmíval se sympatický brankář. Tomu však přálo v utkání i štěstí, za zády mu několikrát zvonila tyč: „Buďme za to rádi,“ neztrácel Wanecki úsměv po další domácí výhře.
Zatím domácí zápasy v rámci pravidelného střídání obou brankářů vyšly vždy na Waneckiho. A ten si je do sytosti užíval, nejen z pohledu výher týmu: „Za mne je to úplně neskutečné. V Opavě to bylo také výborné, ale nechodilo tolik lidí, protože jsme hráli spodek. Ale tady je to svátek hokeje, atmosféra výborná a moc děkuji divákům, i za to, jak mě přijali. Moc díky,“ uzavřel rozhovor brankář, který prošel mládežnickými týmy Vítkovic.
