Nevím, proč nám to tam nepadá, někdo nahoře se na nás nejspíš naštval, říká zoufale Daniel Vrdlovec

Nevím, proč nám to tam nepadá, někdo nahoře se na nás nejspíš naštval, říká zoufale Daniel Vrdlovec

Martin Schwarz, čtvrtek 13.10.2011
Š u m p e r k - Smůla, smůla a ještě jednou, smůla! Dá se znovu říci, že domácí Salith po většinu zápasu přehrával svého soupeře, když nespočetně mnohokrát vystřelil na jeho bránu, ale s dostáním puku za záda brankáře to bylo opět horší. K tomu sem tam rozpačitá chybka v obraně a ztráta dalších bodů a nepříjemná situace v tabulce pro Šumperk je na světě. Fanoušci Draků mohou jen doufat, že série neporazitelnosti se nezlomí v sérii prohraných utkání. „My jsme hráli docela dobrý hokej, ale je strašně veliká škoda těch neproměněných šancí, kdyby nám to tam začalo padat, tak jsme to dnes museli jasně vyhrát, protože to musel každý přítomný vidět, že jsme stříleli prakticky pořád, ale za brankovou čáru se nám kotouč dostat nepodařilo, smutní po zápase střelec jedné ze dvou branek Draků DANIEL VRDLOVEC.
SKUPINA ČEZ
Smůlu v produktivitě nejdříve zhodnotil jako vždy trenér Draků Radek Kučera, který se snažil výsledek zápasu brát se zdviženou hlavou, i když to bylo velice těžké, za čtyři zápasy Šumperk soupeřům sebral pouze jediný bod. „Dneska jsem tam kluky poskládal podobně jak na zápas v Olomouci, žádné veliké změny jsem nedělal, akorát z naší strany byla využita možnost Filipa Šindeláře do branky, za kterou jsme rádi, nicméně to není jen o brankáři, ale samozřejmě o celém kádru, který musí šlapat“, řekl hned z úvodu šumperský hokejový guru, když jeho tým znovu smolně prohrál s Benátkami 2:3 po prodloužení. Další kupa neproměněných možností ke vstřelení branek, která už je pro dračí příznivce nervy drásající.

„Tak to není první zápas, kdy máme problém s produktivitou, začalo to v Hradci, pokračovalo doma s Pískem, pak v Olomouci, i dnes nás to velice mrzelo. Měli jsme několik sólových nájezdů na samotného brankáře, dobrých úniků, střel, ale puk nám skáče na brankovišti, nejsme schopni jej do té sítě dopravit, takže těžko říci. Ze začátku nám to tam padalo ze všech stran, pomalu i z rolbovny, ale teď ho tam nejsme schopni dostat.“ Jak již bylo výše zmiňováno, na krátké hostování do Šumperka zamířil z ostravských Vítkovic brankář Filip Šindelář, který ve svém premiérovém utkání za Salith nepředvedl vůbec špatný výkon. „Nevím, moc zápasů za nás teď neodchytá, pomalu, ale jistě by se do hry měl vrátit Tomáš Štůrala, ale kolik zápasů tady ještě tento gólman z Ostravy odchytá, to ani zdaleka nevím.“


Puk do branky Benátek se na snímku snaží dostat Jakub Hulva, bez nadsázky největší smolař v utkání.

Je tu další paradox. Draci sice dali obě branky proti Benátkám nad Jizerou v přesilové hře, přesto se v této části zápasu poměrně trápí a nedaří se jim kombinovat tak, jak by si představovali. „Už to není tak, jak v té druhé lize, že se tam z každé druhé přesilovky dává gól, dnes ty přesilové hry umí bránit dobře každý lepší klub, v novodobém hokeji těch branek v početní výhodě padá čím dál méně, i když se třeba díváte v televizi na extraligu, tak to můžete vidět, sice je pravda, že jsme ty góly dali z přesilovek, ale opravdu nám moc nejdou, musíme to ještě zlepšit.“ Zakončil s námi Kučera rozhovor a při své cestě za hráči do kabiny zavolal jednoho ze dvou šumperských střelců zápasu Daniela Vrdlovce, který vyřkl podobná slova, jako právě jeho trenér.

„My jsme hráli dnes docela dobrý hokej, kdyby nám to tam začalo padat ty neproměněné možnosti, tak jsme museli jasně vyhrát, to musel vidět každý přítomný na stadiónu, že jsme měli po většinu utkání navrch, prostě, kdyby nám to tam napadlo, tak by to byl úplně jiný zápas. Nevím čím to je, že nám ty góly do té branky nepadají, asi se na nás někdo naštval nahoře, nebo opravdu nevím. Prostě to tam nejde ty góly, musíme to nějakým způsobem zlomit. To tak někdy v hokeji bývá, že někomu tam spadne vše, někomu zase vůbec nic, jako právě v našem případě a my se s tím musíme poprat.“ I hráči za sebou určitě herně cítili jiného brankáře, než je Štůrala nebo Boška, Vrdlovec si tuto krátkodobou posilu pochvaloval. „Já si myslím, že Filip nám určitě pomohl, protože dnes chytil hodně vyložených šancí soupeře, byl dnes hodně platný, my jsme dopředu vůbec nevěděli, že přijede, ale jsme za to rádi.“


Vyrovnávací branka Daniela Vrdlovce, stadiónem sice otřásla, avšak mohla být jen náplastí na konečný výsledek zápasu.

I Daniela jsme se museli zeptat ne celkové trápení v přesilových hrách, přestože paradoxně právě on v jedné z nich skóroval. „Tak určitě nám to tam v těch přesilovkách taky přestalo padat, nám to tam nepadá tak nějak celkově, ale my to trénujeme, snažíme se vymyslet něco nového, aby to bylo dokonalejší, sice nám tam dva góly spadly, ale mohlo to být určitě lepší, po těch šancích, které se nám naskytly.“ Velkou ránu do dračích srdcí zasadil Lukáš Král, který rozhodl zápas svou trefou v prodloužení a zařídil tak bod navíc pro svůj tým. „Určitě nás to všechny mrzelo, on tam pronikl kolem pravého mantinelu, kluci se ho tam snažili osekávat a zastavit ho, ale bohužel se to nepodařilo a už z toho bylo gól, ale to je prostě hokej, někdo musí být zklamanější“, dořekl kanonýr Salithu odpověď na poslední otázku a zmizel za dveřmi kabiny.

Dostáváme se na stranu hostů, kde jsme se dozvěděli také spoustu zajímavých věcí, jako první k našemu diktafonu zamířil kouč Benátek, Milan Černý, který mohl být poměrně spokojen. „Pro nás to byl vydřený a šťastný zápas, se šťastným závěrem, šli jsme tomu naproti, nebylo to jen o tom štěstí, dali jsme do toho vše. Na druhou stranu, domácí hráli výborně, měli celou řadu šancí, které ale bohužel pro Šumperk nevyužili. Možná jsme mohli odskočit za stavu 2:1 ještě o jeden gól a pohlídat si tři body, ale zase můžeme být rádi, že po tom vyrovnání Draků na konci třetí třetiny vezeme domů výhru. Před domácími ale klobouk dolů, hráli velmi dobře, dělala jim ovšem problém ta koncovka, která je v hokeji poměrně důležitá“, nestyděl se kouč ze středu Čech ohodnotit svého soupeře po ukončení celého duelu. „Draci nám dnes byli opravdu velmi silným soupeřem, nejsou rozhodně žádným lehkým týmem, který by dával body jen tak zadarmo, akorát prostě měli smůlu.“


Tlak do branky byl z obou stran znatelný, jen těžko hledat šumperského gólmana ve skrumáži hokejistů před brankou Draků.

A celé ohlasy po zápase završuje muž se jménem Jan Jaroměřský. Hokejista, který v loňském ročníku zastupoval dres Chrudimi, se po neúspěchu tohoto klubu přesunul právě do Benátek nad Jizerou. Proti Šumperku si tedy nezahrál poprvé, stejně jako při minulém rozhovoru s tímto mužem, i tentokrát jsme se dozvěděli plno zajímavých informací a poznatků, například i ohledně kvality ledu na šumperském zimním stadiónu.

„Jeli jsme sem do Šumperka s tím, že tady jsou výborní fanoušci, je dobře známo, že se tu příliš nevyhrává, chtěli jsme tu hrát nějakou naši hru, udělat co nejvíce pro výhru, to se nám povedlo, jsme za to velice rádi. Každopádně ten nápor Draků tam byl hodně cítit, museli jsme se to ale snažit ustát a něco z toho vytěžit, oni přeci jen velmi často ostřelovali našeho brankáře, my jsme tak často v útočném pásmu nebyli“, hodnotil objektivně uplynulý zápas tento velmi výřečný hokejista, okamžitě pokračoval ve svém vyjádření dále: „Na začátku utkání jsme se dostali do vedení, možná byla škoda, že padla ta vyrovnávací branka na 1:1, to nás trochu mrzelo, pak to tam padlo na 2:1, byli jsme samozřejmě spokojenější, ale když pro nás bylo v závěru třetí třetiny vyloučení, tak nás to skolilo. Celkově dnes bylo hodně šancí na obou stranách, chvíli jsme ujížděli my dva na jednoho, pak zase Šumperk, různě se to střídalo, byl to podle mě pěkný zápas. Oba dva gólmani chytali výborně, podrželi ten zápas, moc se mi líbil jejich výkon."

Už jsme se nadechovali na další otázku, ale Jaroměřský neodbytně pokračoval v hodnocení: „Nám se to nestalo poprvé, že bychom za stavu 2:1 dostali vyrovnávací gól na konci, úplně stejná situace byla při zápase s Pískem, kde pro nás padlo taky zbytečné vyloučení, pak jsme si sami nasekali moc chyb a v nastaveném čase prohráli. Ale dnes se to naštěstí povedlo, tady to prodloužení vyšlo, ovšem zcela určitě to byl vyrovnaný zápas.“ Když jsme se konečně dostali ke slovu, bylo mířeno směrem k neproměněným šancím týmu Radka Kučery, které viděl snad opravdu každý. Sám Jan Jaroměřský přiznal, že jeho kádr měl často veliké štěstí. „Určitě, byli jsme často zaskočeni tím útokem Šumperka, měli jsme i to štěstí, Draci mají celkově šikovné útočníky, oni jsou třeba menší, ale jsou dobří na puku, o to hůř si ale myslím, že je na tom jejich obrana, ale tak jak říkám, někdo má tu sílu v útoku, někdo zase v obraně, tak to prostě je.“


Ne, ani toto branka nebyla, Draci museli být ze střeleckého neštěstí opět zoufalí.

Hráč Benátek nad Jizerou také ohodnotil prodloužení, v jehož charakteristice měl zcela jasno. „Ten gól v prodloužení, to je většinou o štěstí, o tom, kdo má třeba více sil, je to tak ale vždycky, ten nastavený čas je vabank, každý hráč má nervy, někdo ale musí odejít jako poražený a někdo jako vítěz. Našim soupeřům ale všechna čest, oni jsou teď v té první lize nováčkem, co jsem tak slyšel, tak ta většina týmu, co hrála druhou ligu, zady zůstala, musím říct, že jsem nečekal, že budou hrát až tak dobře“, dále benátecký muž ohodnotil atmosféru v hale: „Tady v Šumperku je ta atmosféra opravdu úžasná, možná by se sem tam mohlo fandit trošku slušněji, ale to není starost nás hráčů, my jsme tady od toho, abychom hráli hokej a snažili se urvat co nejvíce bodů.“

Při poslední návštěvě v Šumperku si Jaroměřský stěžoval na kvalitu ledu, ze kterého si dělal různé šprýmy, ani pro tentokrát svůj názor nezměnil. „Dneska to byla s tím ledem zase hrůza. Ze začátku, když je ten led čerstvý, tak je to ještě dobré, ale po pěti minutách, když chce dát člověk nahrávku, tak po ledě to jede tak metřík nebo dva, a pak to začne drhnout (směje se), nic moc, měli by tady na tom trošku zapracovat. Ale nevím čím to je, že se na tom ledě hraje tak špatně. Nepřijde mi moc zima, ani moc vedro, tak opravdu nevím. Kvalita toho kluziště je ale opravdu špatná, na zápas tady do Šumperka za pár měsíců se ale už moc těším!“ Zakončil své dlouhé povídání hokejista, který by mohl kandidovat na hráče roku ve výřečnosti při rozhovorech.