Museli jsme improvizovat, ale opět jsme to zvládli srdíčkem, říká kouč Radek Kučera
Jako po každém domácím zápase jsme zamířili za Radkem Kučerou a jako vždy nám trenér Draků vyřkl své pocity z utkání, které i tentokrát dopadlo pro jeho tým dobře. „Měli jsme zraněné už dva hráče, ráno před utkáním nám ještě ke všemu onemocněl Daniel Vrdlovec, takže jsme více méně trošku improvizovali se sestavou na poslední chvíli. Ale myslím si, že mančaft dnes ukázal, že má bojovné srdce a dokáže zvládnout i menší krizi. Opravdu kluky dnes musím pochválit a smeknout klobouk, protože to byl odfáraný zápas, kluci do toho dali vše.“
Pokud se podíváme na výsledek dnešního zápasu s Litoměřicemi a posledního domácího zápasu s Kadaní, najdeme shodné cifry ve skóre. „Vedli jsme už 2:0, opět nám chyběl ve druhé třetině pohyb, také i trochu toho štěstíčka, když nám odskakovaly puky. Škoda toho gólu na 1:2, ten nás docela mrzel. Ve třetí třetině jsme dostali dokonce vyrovnávací branku, ale tým se znovu dokázal zvednout a zabrat. Jsou z toho tři body a můžeme být hodně rádi.“ Poměrně důležitým faktorem zápasu se Stadionem byly také přesilovky, které se Drakům příliš nedařily, alespoň co se zakládání střelby v útočném pásmu týče. „Dnes byly rozhozené lajny, všechny byly rozbité, tam to snad nešlo ani jinak vymyslet. Takže přesilovky byl složité. Zlomový moment byla určitě branka Romana Meluzína, která nás znovu nakopla, potom pojistku ještě přidal Bruny (Tomáš Brunec).“
Diváci během utkání spílali často rozhodčím, Kučera však jejich výkon hodnotil jinak. „Dnes bych rozhodčího nějak nekritizoval, byl to jeden z dobrých výkonů rozhodčích, fauly které písknul, tak tam prostě byly.“
V minulosti působil v Šumperku, tudíž prostředí zná, stejně tak zná i Radka Kučeru, kterého na Tyršáku nějakou dobu trénoval. Coby kouč Litoměřic se Jindřich Setikovský letos, aspoň zatím, výhry v Šumperku nedočkal. „Do zápasu jsme nevstoupili samozřejmě úplně ideálně, ze začátku tam z naší strany byly nějaké šance, které jsme bohužel neproměnili. Potom jsme udělali chybu, soupeř nám dokázal odskočit, naštěstí jsme se ještě stihli zvednout. Myslím si, že to byl dobrý zápas, dokázali jsme ještě vyrovnat na 2:2. Rozhodčí nás ale v závěru vylučoval za zákroky, které předtím celý zápas pouštěl, takže nás to pochopitelně srazilo,“ řekl poměrně nespokojeně Setikovský. „Ale zápas to byl dobrý, myslím si, že jsme tu o body bojovat rozhodně mohli. Začátek zápasu a vůbec celá první třetina rozhodla, protože jsme do ní nevstoupili úplně ideálně, nebo alespoň tak, jak by bylo potřeba.“
Setikovský znalý šumperského prostředí využil svých vědomostí. Aspoň se tak zdálo ve chvílích, kdy Draci hráli přesilovky. Elitní střelec Aleš Holík byl jasně nejhlídanějším hokejistou litoměřickými hráči, kteří moc dobře věděli, co tento zkušený bek s dělovou ránou od modré čáry umí. „Moc dobře jsme věděli, že Aleš je šikovný, že umí vystřelit z modré čáry, že umí zakončit. Bohužel nám dal první gól. Určitě jsme se snažili upozornit na ty nejvíce nebezpečné hráče, v přesilovkách domácích jsme Holíka měli poměrně dobře pokrytého, ale dostali jsme od něj gól. Byla to chyba zcela jistě útočníků, kteří nevybruslili situaci a bohužel to nevyšlo. My se můžeme snažit upozorňovat na nebezpečné hráče, ale důležité je to, co předvedeme na ledě.“ Rozhodnutí pak přinesla branka v přesilovce, ale jejím autorem nebyl střežený Holík, nýbrž nenápadný, ale stále velmi platný Roman Meluzín. „Po vyrovnávacím gólu na 2:2 jsme se trošku zbytečně zatáhli, nehráli jsme tolik aktivně. Ale jak už jsem jednou říkal, velký podíl na tom mělo i to poměrně zajímavé vylučování na konci třetí třetiny,“ dodal závěrem Setikovský.
