Michal Mikeska o novém angažmá: Když mi začne něco vonět, nadchnu se pro to
Michal Mikeska usedl na trenérskou lavici po delší odmlce. Funkci hlavního trenéra naposled zastával v sezóně 2021/2022, a to u dorostu pardubického Dynama. V tom samém ročníku pak také asistoval Milanu Razýmovi u reprezentačního výběru do 16 let. Následně přišla pauza od hokeje, ta ale neměla dlouhého trvání. Nyní je však Mikeska, známý také pod přezdívkou Mikeš, zpět v pracovním procesu. „Řekl jsem si, že jsem už dostatečně odpočatý, neboť jsem od nového roku nepracoval. Hodně jsem se během pauzy díval na sebe a na dosavadní práci s nadhledem. Chtěl jsem vše zhodnotit reálně, abych si střízlivě řekl, co bylo a co nebylo, co mělo být a nebo co mohlo být. No a teď jsem tady,“ přiznal kouč a doplnil: „Já jsem takový, že když mi něco začne vonět, tak se pro to nadchnu. Teď jsem tedy nadšený pro Šumperk.“
A jak vlastně proběhl jeho přesun do podhůří Jeseníků? „S panem Velčovským jsme mluvili o spolupráci už v minulé sezóně, ale nakonec to nedopadlo. Nyní jsme však opět navázali kontakt. A já si řekl, proč ne, takže jsme se domluvili. Dojíždění sem není zas tak hrozné. Trasa vlakem je relativně krátká a naprosto v pohodě, v Šumperku jsem tedy opravdu za chvíli. Tímto zdravím České Dráhy a doufám, že nebudou mít velké zpoždění“ prozradil s dávkou upřímného humoru dojezdovou výhodu této spolupráce, na níž bez delšího protahování kývnul. „A takhle nějak to tedy dopadlo. Věděl jsem, že mužstvo je v trablu. Mluvil jsem po telefonu i se Sedlem (Tomáš Sedlák pozn. red.), který mi řekl, že je to tu fajn a kluci mají spoustu energie a hlavně zájem. Cítil jsem, že je na to sám a jednoduše potřebuje pomoct.“ A přestože moc dobře věděl o situaci, ve které se klub momentálně nacházel, vzal tuto nabídku stejně jako kteroukoliv jinou. Bez ohledu na to, zda to pro něj představuje výzvu či ne. „Řeknu to asi takhle. Buď jdete někam, kde je to dobré a kde tlačí na každý výsledek nebo jdete někam, kde je to méně dobré, ale díky pozitivní energii a třeba jedné výhře, to můžete nastartovat. Víc bych v tom rozhodně nehledal.“
Šumperské prostředí přitom není pro bývalého profesionálního hokejistu nikterak neznámé. V minulosti brázdil místní led v dresu Hradce Králové či Třebíče. Nějaké informace o chodu klubu navíc měl i z předešlých jednání. „Něco málo jsem o Šumperku věděl. Třeba, že je sem blbá cesta autem (směje se). Teď ale vážně. Byl jsem tu už loni, mluvil jsem i s Lukášem Majerem, když tu ještě trénoval, takže jsem nějaké základní informace měl. Navíc jsem to tu znal i z pozice hráče. Pamatuji si, že mě Sedlo na ledě hrozně štval, protože byl úplně stejný zmetek jako já (směje se),“ neodpustil si trenér vtipnou poznámku k sobě a ke svému asistentovi. A na závěr ještě dodal: „Abych to ale shrnul. Zatím se tu cítím dobře. Poznávám nové lidi, což mám rád. Už mě tu dokonce stavěli i nějací fanoušci a říkali, že to dnes bylo super. Tak jsem jim na to odpověděl, že se potkáme za měsíc a řekneme si víc. Na tohle jsem totiž už moc zkušený, abych podléhal euforii.“
