Lukáš Králík: Chci být prospěšný pro tým a udělat úspěch

Lukáš Králík: Chci být prospěšný pro tým a udělat úspěch

Redakce, sobota 24.3.2018
Lukáš Králík. Střelec vítězného a postupového gólu z pátého semifinálového zápasu říká, že není důležité, kdo vstřelí gól. Důležitý je postup a touha celého týmu po úspěchu. Jak vidí finálové boje s Porubou? Jaký má náhled na současnou podobu druhé ligy? To všechno a mnohem víc se dozvíte v následujícím rozhovoru.
SKUPINA ČEZ

Lukáši, závěr ligy pro tebe znamenal trochu střelecký půst, ale do nadstavbové části jsi formu uměl načasovat…
Já mám vyřazovací boje rád. Má to jinou atmosféru, všichni se snaží jet naplno, protože už není, nad čím by se člověk ohlížel. Důležitý je postup, musí tam být touha celého týmu a hlad po úspěchu. Ale určitě potom každého hráče nějaký ten gól potěší. Zvlášť, když je to ten rozhodující.

Jaký byl Hodonín soupeřem?
Těžkým a kvalitním. Hráli ve vysokém tempu a neměli problém s pukem. Jenže my jsme postupně vstřebávali pokyny trenéra a v tom rozhodujícím zápase si to všechno sedlo.

Navíc na rozhodující zápas dorazila spousta fanoušků. Je to určitě vítaná podpora, že?
Tak určitě (smích). Taky jsem hned po gólu jel za nimi slavit, šlo to do brány hned pod naším kotlem, takže super! Věřím, že dorazí i zítra do Poruby a potom na domácí zápas, udělat pekelnou atmosféru a hnát nás dopředu. Určitě to bude parádní hokej a zážitek pro všechny.

Co tvůj zdravotní stav, už je všechno OK?
Do zápasu jsem musel nastoupit pod prášky, ale hodně pomohly uspořené síly ze čtvrtého zápasu. Tam, kdybych to lámal přes koleno, tak to mohlo s tou virózou dopadnout úplně jinak.

Teď vás čeká Poruba. Se soupeřem se dobře znáte. Těšíte se?
Se soupeřem se známe až moc. Mají trenéra, co tady byl loni. Vzal si s sebou nějaké hráče, navíc jsme s nimi hráli třikrát v přípravě a sedmkrát v lize. Já myslím, že ten formát soutěže byl úplně šílený. Hrajete pořád proti stejným lidem a vznikají tam daleko větší třenice, než když se spolu potkáte jednou za čtvrt roku. Ale určitě se těšíme. Je to finále.

Ty jsi často zmiňovaný v rozhovorech soupeřů, i v Porubě máš své fanoušky. Vnímáš to?

Tak rozhovory si přečtu, usměju se nad tím a myslím si svoje. Já chci především hrát dál svoji hru, být prospěšný pro tým a udělat úspěch. I když, vzhledem k té sezóně, kdy jsme tři měsíce strávili na vlhké chodbě v Uničově a potom zase hrozilo, že skončíme sezónu už po Vánocích, tak je samotné finále velkou satisfakcí.

Jeden až dva zápasy se v Porubě musí odehrát v tréninkové hale. Navíc to možná padne na rozhodující zápas. Komu to pomůže?
No, rozhodně to nepomůže hokeji. Letos jsme tam museli dohrávat jeden zápas a nebylo to nic moc. A je tam zima. Ale snad by to mohlo hrát do karet i nám, to se uvidí. Někteří hráči Poruby na začátku sezóny říkali, jak je to tam super, že mají krásnou halu a skvělé podmínky, zatímco v Šumperku není ani střecha. Tak teď se jim to trochu vrátilo. Navíc, my máme skvělé fanoušky, kteří nás umí hnát dopředu. Tak doufám, že je do té malé haly pustí, protože už tak je to trochu nedůstojné, když se jedná o finále.