Do Síně slávy českého hokeje byl uveden STANISLAV PRÝL

Do Síně slávy českého hokeje byl uveden STANISLAV PRÝL

Jaroslav Svoboda, pátek 15.12.2017
V šumperském dresu se v minulosti objevil velké množství významných osobností českého hokeje. Namátkou olympijský vítěz z Nagana David Moravec, nenápadná hokejová legenda Roman Meluzín, hvězda brněnské Kometa Marek Čiliak, šestinásobný mistr republiky Ivo Winkler a v neposlední řadě také STANISLAV PRÝL. Pardubický odchovanec přišel do šumperského hokeje na sklonku své bohaté kariéry, která byla lemována úspěchy i zklamáními. Dne 13. prosince 2017 byl bývalý křídelní útočník uveden, in memoriam, do Síně slávy českého hokeje.
SKUPINA ČEZ

Stanislav Prýl svého času vybočoval ze zažité představy o herním pojetí československého hokejisty. Žádné velké finesy, kličky, kulišárny. Prýla zdobila přímočará hra, která byla příznačná spíše pro zámořský hokej. Velká postava československého hokeje, a v době své aktivní kariéry jistě jeden z nejlepších evropských útočníků, odehrála v reprezentaci téměř 100 zápasů.

Za pardubické první mužstvo nastoupil Prýl poprvé již v sedmnácti letech, v roce 1959. Tou dobou byl zastřešený šumperský zimní stadion v lepším případě pouze na papíře, ovšem Prýl se postupně prosazoval do československé hokejové špičky. Z Pardubic si odskočil jen na dvouletou zastávku do Jihlavy, samozřejmě z prozaického důvodu – na vojnu. A v Jihlavě slavil první úspěch, tedy zisk ligového bronzu.

Bronzový Innsbruck po boku Golonky i Jiříka

V roce 1964 se československý tým vydal kousek za hranice, do Innsbrucku, aby zde bojoval o olympijské zlato. Favoritem akce byl samozřejmě Sovětský svaz, silný výběr poskládali Švédové, do boje o nejcennější trofej pak měl promluvit i československý tým. Do Rakouska vyrazil s hvězdami jako Dzurilla, Tikal, Golonka, Dolana, Jiří Holík, Bubník či Jaroslav Jiřík, později první český muž v nejslavnější NHL. A také se Stanislavem Prýlem, který již před rokem přispěl k československému bronzu na světovém mistrovství ve Stockholmu.

Program zahájili českoslovenští hráči kvalifikační výhrou 17:2 proti Japonsku, když na 8:0 skóroval v závěru první třetiny svou první olympijskou trefou právě Prýl, který se objevil na křídle formace s Golonkou a Jiříkem. Nakonec to byl také on, kdo v 58. minutě pečetil vysoké vítězství. V následném utkání s Německem, tehdy naposledy na dlouhé roky startujícím jako společný výběr NSR a NDR, se Prýl na ledě neobjevil, v duelu se SSSR se však 31. ledna 1964 vrátil do hry. Strhující zápas rozhodla první třetina, kterou soupeř vyhrál 4:0. Utkání, ve kterém Prýlova formace vstřelila dvě branky, skončilo výhrou SSSR v poměru 7:5.

Utkání se Sověty začínalo večer ve 20:30, ovšem o 18 hodin později již československý výběr musel do utkání s Finy. Zápas zvládl skvěle, vyhrál 4:0 a Prýl bodoval asistencí u přesilovkového gólu Sventeka v závěru zápasu. Následovalo vítězství se Švýcary (5:1) i s USA (7:1). Za americký výběr tehdy nastoupil legendární Herb Brooks, který o 20 let později dirigoval americkou cestu za fantastickým olympijským zlatem. Prýl však do utkání nenaskočil, stejně tak chyběl i v klíčovém souboji turnaje. ČSSR porazilo Kanadu 3:1 a mělo prakticky jistou medaili.

Ta byla nakonec bronzová, když Československo, opět s Prýlem v sestavě, prohrálo se Švédy vysoko 3:8. Stanislav Prýl byl ovšem jednoznačně platným členem bronzové party.

Medailové sbírky ze světových šampionátů

Další čtyři cenné kovy přidal i na světových šampionátech, nikdy však nedosáhl na zlato. V letech 1965 a 1966 slavil stříbra. Přitom na prvním turnaji, v roce 1963, čekal Prýl dlouhou dobu na start. Dočkal se až v zápase s Finskem, šestém československém utkání na mistrovství, a hned si připsal vítěznou branku.

Nejúspěšnějším byl pro Prýla turnaj v tehdejší Jugoslávii, v roce 1966. Útočník národního týmu bodoval ve všech utkáních, kromě klíčového duelu proti Sovětskému svazu. Ten Československu hrubě nevyšel a prohra 1:7 rozhodla o zisku „pouze“ stříbrných medailí. Prýl se stal nejproduktivnějším československým hráčem na turnaji, s bilancí 6 gólů a 4 asistence pak obsadil v bodování akce páté místo. Kdo ví, proč se nakonec neobjevil a v all-stars týmu.

Naopak zklamání přinesl turnaj ve Vídni v roce 1967, hned v následujícím roce. Do bojů o světové zlato přitom vstoupil československý tým dobře, poradil si se SRN hladce 6:2 a Prýl vstřelil jednu z branek. Šest gólů inkasoval i druhý německý výběr a Prýl znovu u výhry 6:0 pomáhal jednou trefou. A když Čechoslováci porazili 8:3 i USA (další vstřelená branka pardubického rodáka), tak se zdálo být vše v pořádku.

Duel s USA začínal ve 20:30 dne 22. března, druhý den v 10:00 ale ČSSR nastoupilo k dalšímu utkání. Po nulové regeneraci přišla prohra s Finskem, a to 1:3. Nikdo nespílal nesmyslnému losu. Kritika padla na hlavy hráčů, Finsko tehdy zdaleka nedosahovalo současné úrovně. Československo pak uhrálo remízu 1:1 s Kanadou, naděje na medailový zisk nepohřbila ani remíza 5:5 proti Švédsku. Cesta ke kovu však vedla těžkou trasou – Československo muselo přehrát Sověty. Jenže duel skončil prohrou 2:4 a jen čtvrtá pozice nakonec znamenala neúspěch.

Na závěr kariéry v nejvyšší soutěži pardubický titul

Na největší klubový úspěch si musel Stanislav Prýl počkat až do sezóny 1972/1973. Pardubice vyhrály nejvyšší československou soutěž, ve finále přehrály 4:2 na zápasy jihlavskou Duklu. V bodování play-off skončil Prýl šestý. V Pardubicích vydržel ještě následující sezónu, aby v létě roku 1974 přišel nečekaný přesun. Olympijský medailista opustil nejvyšší soutěž a zamířil do Šumperku, účastníka II. NHL, skupiny C. První branku za zdejší Tělovýchovnou Jednotu pak vstřelil Prýl 17. listopadu 1974 v Přerově, Lokomotiva Pramet si na Hané připsala první výhru v sezóně.

Prýla jako spoluhráče tehdy zažili i jiní slavní hráči šumperské hokejové historie, například brankáři Čestmír Fous či Pavel Peksa, obránce Jaroslav Klacl, případně útočníci Ivo Winkler, Jan Přikryl, Stanislav Gereš. Prýl působil v klubu zároveň jako trenér. Nejprve jako hrající asistent Ottovi Mrlíkovi, od ledna 1975 převzal post hrajícího hlavního trenéra.

Šumperk sice sestoupil, Prýl ale klub neopustil a zůstal členem mužstva i pro divizní boje. A pomohl výraznou měrou k opětovnému postupu do ligové soutěže. Sezónou 1975/1976 však skončila Prýlova aktivní hráčská kariéra.

V jeho stopách se vydal i syn, Stanislav Prýl ml., nicméně otcových úspěchů nedosáhl. O to se nyní pokouší vnuk, Adam Prýl. Ten po loňském působení v pardubické mládeži nyní obléká dres dorosteneckého výběru Havlíčkova Brodu.

Stanislav Prýl zemřel 19. března 2015, ve věku 72 let. V Pardubicích neváhali a ještě téhož roku vyvěsili pod strop haly jeho dres s číslem 6. To je teď v Dynamu tabu.

Fotky: server www.hcpce.cz